Konference Český neKras 2024

V sobotu 23. března se uskutečnil třetí ročník konference Český neKras, pořádaná Vlastivědným spolkem Petrbok a tetínskými jeskyňáři. Letošní akce proběhla nad očekávání skvěle a to doslova. Trochu jsme se obávali, že se již do prostory salónku kulturního domu na Tetíně nevejdeme. Trochu jsme se obávali, že souběh s plesem tetínských fotbalistů přinese přetížení obsluhy restaurace a fronty na WC. Trochu jsme se obávali, jestli vše klapne. Vešli jsme se, obsluha skvěle stíhala obě akce, fronty se netvořili, vše klaplo. Novinkou tohoto ročníku byl stánek České speleologické společnosti (ČSS) s tiskovinami a reklamními předměty ČSS.

Program byl velice pestrý, složený ze 4 přednášek. Dokonce se téměř povedlo dodržet i celkový čas akce. Na úvod dostal slovo předseda ČSS Jan Lenart. Upozornil účastníky na stánek ČSS a anketu předsednictva.

První přednášející Michal Filippi zastoupil chybějícího kolegu Jiřího Bruthanse a prezentoval velmi poutavou prezentaci jejich skvělé práce zabývající se zvětrávání pískovců a jiných granulárně se rozpadajících hornin. Přednáška prezentovala přístupnou formou nejzajímavější informace a souvislosti těchto studií. Jelikož výsledky těchto studií byly publikovány v zahraničních odborných časopisech a nemusejí být pro běžného zájemce o tato témata snadno přístupné, proto jsme s nadšením sledovali Michalovo přednášku bohatě ilustrovanou řadou fotografií a videosekvencí zachycující studované jevy a jejich průběh při experimentech.

Druhou prezentaci představila Tereza Staňková, studentka Ostravské univerzity a členka ČSS ZO 7-01 Orcus. Představila nám výsledky speleologického průzkumu v dosud téměř nedotčené krajině Hrubého Jeseníku, kde bylo v roce 2023 objeveno celkem 11 nekrasových jeskyní. Nejdelší z nich, složitý systém Poslední úkryt-Marinina, dosahuje délky 109 m.

Třetí prezentace Josefa Loha nás zavedla do západní části přírodního parku Džbán do okolí Libušína, kde v 80. a 90. letech pod vedením Milana Hlásenského v rámci Stanice mladých ochránců přírody při SOU Poldi SONP Kladno, byly nalezeny a zdokumentovány rozsedlinové (trhlinové) jeskyně propasťovitého charakteru, které se vytvořily v křídových opukách bělohorského souvrství.

Poslední čtvrtou prezentací nás provedl Přemek Brzák ze ZO Českého svazu ochrany přírody Netopýr Varnsdorf, ve které představil pestrost podzemí Šluknovska a Lužických hor na příkladech: pseudokrasové jeskyně na Milštejně, selské studny v Mikulášovicích, podzemní náhony u Naděje, podzemní pivovar Lemberk a niklový důl v Rožanech.  Prezentace byla doprovázena řadou plánků a schémat a poutavým vyprávěním.

Po bloku přednášek a prezentací salónek žil dále diskuzemi a debatami speleologů ještě dlouho do noci.

Na závěr se patří poděkovat: všem, kteří se podílely na organizaci tedy především členům ZO ČSS 1-02 Tetín, všem přednášejícím, všem účastníkům a divákům, Hance Plotové, Honzovi Lenartovi, obci Tetín, Tetínským hasičům. Bez vaší pomoc a účasti by se akce nezdařila.

Co nás čeká příště?  Možná nový prostor pro konání akce, ale jistě opět v Českém krasu. Možná právě tvoje přednáška. Možná i něco jiného, přijď se podívat.

Své náměty, podněty a nápad nejen na přednášky a prezentace pište na email: tetin@speleo.cz

Za organizační tým Martin Majer – Vlastivědný spolek Petrbok a  ZO ČSS 1-02 Tetín

Křest knihy Příroda Berouna

Ve čtvrtek 5.10.2023 se od 17.00 uskutečnil v berounském Muzeu Českého krasu křest knihy Příroda Berouna, s podtitulem „mezi Českým krasem a Křivoklátskem“, na níž se Spolek Petrbok podílel jednak spoluautorsky, jednak spoluvydatavelsky. Kniha, jejímž hlavním autorem je Karel Žák vznikala několik let a jedná se o unikátní monografii, na které se podílelo několik desítek autorů a institucí.

 

 

Konference Český neKras 2022

Dne 13. března 2022 uspořádal Vlastivědný spolek Petrbok ve spolupráci se Základní organizací České speleologické společnosti 1-02 Tetín první ročník jeskyňářské konference Český neKras.

Níže přinášíme zhodnocení hlavního pořadatele Martina Majera.

Tak jak mnoho věcí vzniká neplánovaně a trochu i náhodou, tak tomu bylo i se setkáním jeskyňářů v Českém krasu na téma nekrasových jeskyní, které se uskutečnilo 12. března v salonku kulturního domu na Tetíně. Myšlenka se zrodila po naší návštěvě na chalupě u Netopejra (Jan Moravec) na Broumovsku na podzim minulého roku. Honza nám večer promítal svoje fotografie z okolních jeskyní a skal.  Přišlo mi jako dobrý nápad uspořádat podobné promítání i pro kolegy z naší i sousedních ZO v Českém krasu. „… a když už bychom se sešli a měli k dispozici prostor a projektor, tak by nebylo špatné se také podívat i na to co tetíňáci mají zajímavého nekrasového v okolí“, uvažoval jsem. A pak jsem si vzpomněl na nedávné letní setkání s Jirkou Adamovičem na Kokořínsku a také na naši členku Kawi (Iva Pohunková) a její práce o skalních obydlích v pískovcových oblastech. No a také na Lenyho (Jan Lenart), který se v Českém krasu nedávno zastavil na víkend. Tím byl program s pěti přednáškami hotov. Netrpělivě jsme vyhlíželi nejbližší vhodný termín, kdy bude možné se společně setkat. Původně zamýšlený podzimní termín (2021) překazila další vlna covidu, a tak se akce uskutečnila až letos na jaře.

Program tohoto mini-symposia byl následující:

  • Nekrasové jeskyně Českého krasu, Křivoklátska, PřP Džbán – Martin Majer, Michal Cimbál Hejna, ZO 1-02 Tetín, Jakub Bohátka, ZO 1-04 Zlatý Kůň
  • Skalní města Broumovska – Jan Netopejr Moravec, Božena Tygřík Vrabcová, ZO 5-03 Broumov
  • Život skalních obydlí v českých pískovcích – Iva Kawi Pohunková, Jan Přebral Pohunek, ZO 1-02 Tetín
  • Geologické zajímavosti Vlhoště – Jiří Adamovič, Geologický ústav AVČR
  • Rozsedlinové jeskyně Beskyd – Jan Lenart, ZO 7-01 Orcus

Ale nebylo to vše, co téměř 50 návštěvníků mohlo spatřit. Svou prezentaci věnovanou vrstevním jeskyním nám poslal také Jan Mertlík, přezdívaný Had (ZO 4-01 Liberec). Jeho prezentaci přednesl účastníkům Honza Moravec, řečený Netopejr. Tak se tedy stalo, že Hadovu prezentaci promítal Netopejr. Taková „mezidruhová“ spolupráce je možná snad jedině v podzemí a mezi jeskyňáři.

Z ohlasů, které se ke mně dostali, to vypadá, že jsme si na Tetíně zadělali na novou, možná tradiční akci. Tato akce se ale nezopakuje bez zajímavých přednášek a příspěvků a bez všech pozorných a nadšených posluchačů. Tak si držme palce a snad za rok na Tetíně na viděnou v Českém kasu.

Křest knihy Srdce Českého krasu

Ve čtvrtek 2.9. byla v Srbsku pokřtěna kniha Srdce Českého krasu s podtitulem Obec Srbsko a krajina v jejím okolí. Na knize se jako editor podílel kromě Václava Cílka a Karla Žáka i náš člen Martin Majer. V širším okruhu autorů sdružených pod uměleckým jménem „a kolektiv“ najdeme i další naše členy Jana Pohunka a Michal Hejnu.

Starostku Srbska paní Biskupovou s částí autorského kolektivu (foto B. Vrabcová)

A pro zájemce něco oficiální anotace:

Obec Srbsko nepochybně patří spolu s Karlštejnem, Svatým Janem pod Skalou, Tetínem a Koněpruskými jeskyněmi k nejnavštěvovanějším místům Českého krasu. Návštěvníci sem ale nepřijíždějí za památkami, nýbrž za vycházkami po okolí, za poznáváním přírody nejcennějších částí této chráněné krajinné oblasti nebo za sportem či dobrodružstvím. Kniha podrobně shrnuje všechny aspekty obce, není ale obvyklou obecní monografií. Mnohem větší prostor než samotnému Srbsku je věnován jeho okolí a přehledu geologického vývoje, procesům vzniku krasu a jeskyní, archeologii, rozvoji těžby a zpracování vápence i současné mimořádně bohaté a cenné živé přírodě oblasti. Podrobné údaje řady témat v ní prezentují naši přední odborníci způsobem, který je srozumitelný všem čtenářům. Kniha je určena těm, kdo chtějí pochopit širší souvislosti a podrobně poznat srdce Českého krasu, kraj neobyčejné přírody a historie.

Výstava Berounské podzemí v galerii Pěší zóna

Berounská street galerie Pěší zóna byla slavnostně otevřena 15.6.2018. Od té doby se zde vystřídalo mnoho výstav.

Od 17.4.2020 mají návštěvníci Berouna možnost shlédnout na šesti velkoformátových panelech výstavu fotografií Martina Majera doplněnou texty Michala Hejny. Vzhledem k situaci, jaké momentálně panuje, se výstava musela obejít bez slavnostního zahájení.

 

Berounský web zve na výstavu takto:

Galerie a výstavní sály jsou sice stále zavřené, přesto vám můžeme i v této době nabídnout novou berounskou výstavu. V galerii Pěší zóna v Palackého ulici se nyní můžete blíže seznámit s Podzemím Berounska, jak zní název nové výstavy. Tentokrát město Beroun spolupracovalo s Michalem Hejnou a Martinem Majerem, kteří již v minulém roce vydali knihu věnující se právě podzemí Berouna a okolí.

Na šesti výstavních panelech se tak budete moci podívat pod povrch malebného Českého krasu a okolí a jak se sami přesvědčíte, i podzemí má své nepopiratelné kouzlo.

Při prohlížení výstavy prosíme o dodržování platných nařízení souvisejících s epidemií koronaviru, především noste roušku a dodržujte mezi ostatními dostatečnou vzdálenost.

Přednáška v Muzeu Českého krasu v Berouně

Ve čtvrtek 12.12.2019 se od 17 hodin uskutečnila v Muzeu Českého krasu přednáška Michala Hejna a Martina Majera na téma podzemí Berounska a Hořovicka.

Muzeum Českého krasu zvalo na akci těmito vzletnými slovy:

Autoři knihy představí podzemí Berounska a Hořovicka

Za tajemstvím jeskyní, štol a dolů v regionu vás na besedě v Muzeu Českého krasu zavede geolog Michal Hejna a fotograf a speleolog Martin Majer. Autoři nedávno vydané knihy Podzemí Berounska a Hořovicka představí zájemcům krasové i pseudokrasové jeskyně, podzemní svatyně a obětiště, doly na železo, uhlí, drahé kovy, stavební suroviny, rozsáhlé vápencové lomy nebo systémy dopravních štol a pozůstatky po budování podzemních továren německé Třetí říše. Návštěvníci se budou moci zeptat na cokoliv, co souvisí s prostory ukrytými pod povrchem. Součástí programu bude také projekce unikátních záběrů.

Přednášku navštívilo 36 posluchačů, což stačilo na slušné zaplnění prostoru staré lékárny.  Po zhruba hodinové přednášce následovala hodinová debata, která byla ukončena spíše vyplněním časového limitu dvou hodin než nezájmem publika.

Dle reakce návštěvníků a vyjádření pracovníků muzea byla přednáška hodnocena kladně, což nás těší.

Přednáška Vzpomínky na jeskyňaření v Českém Krasu v 50. – 70. letech

Vlastivědný spolek Petrbok spolupořádal 23.11.2019 od 16.00 v sále U lanovky v Srbsku besedu s jeskyňářskými bardy Jaroslavem Hromasem a Vladimírem Lysenkem.

 

Nutno přiznat, že Český kras byl co do výzkumu jeskyní za Moravským krasem poněkud pozadu. Začíná v podstatě až působením skupiny Toniho Hoeniga v letech 1909-1912. Na něj navazuje Jaroslav Petrbok a hlavně V. Homola, který v 10. května 1942 zakládá v hospodě U Hulanů v Srbsku Jeskyní sekci Barrandien, která do roku 1947 v Českém krasu prozkoumala a zmapovala 120 jeskyní. V roce 1949 vzniká Krasová sekce Přírodovědeckého klubu.

Významný impuls pro další jeskyňářské aktivity dal v roce 1950 objev Koněpruských jeskyní. Oba přednášející byli tenkrát přímo u zdroje a více než 140 účastníků přednášky se seznámilo s událostmi, které často nebyly nikde publikovány. A že těch událostí bylo. Přednáška samotná trvala se dvěma krátkými přestávkami více než čtyři hodiny.

 Po skončení přednášky proběhla do dlouhých nočních hodin volná zábava umocněná hudbou skupiny Tektonika.

fota: M. Majer

Křest knihy Podzemí Berounska a Hořovicka

7. listopadu 2019, 17 hod. Muzeum Českého krasu v Berouně

Pozvánka

Ve čtvrtek 7. listopadu 2019 se v Muzeu Českého krasu uskutečnil křest knihy Podzemí Berounska a Hořovicka. Slavnostním křtem provedl zúčastněné nakladatel knihy Kameel Machart, který dal po úvodním proslovu slovo autorům knihy Michalu Hejnovi a Martonovi Majerovi a také kmotrům, kterými se stali zasloužilý jeskyňář Jaroslav Hromas, dobrá duše Chrustenické šachty Miki Dobrý a král montanistů rytíř Surikata. Po proslovech zazněla jeskyňářská hymna a poté proběhl samotný křest. Jaroslav Hromas knize popřál úspěch poklepem jeskyňářské helmy, Miki Dobrý hornickou švancarou a rytíř Surikata svým mečem. Po křtu následovala autogramiáda autorů a volná zábava.

O knize:
Na severozápadě lemuje Berounsko překrásná krajina Křivoklátska, pradávný lovecký hvozd českých králů. Na jihu od města Berouna a směrem ku Praze pak leží půvabná krajina Českého krasu, krajina jeskyní, skal a lomů. Na západní části tohoto regionu, okolí Hořovic, z výšky shlížejí rozlehlé Střední Brdy. Všechny zmíněné oblasti jsou dnes chráněnými krajinnými oblastmi s velkým počtem přírodních památek a přírodních rezervací, z nichž některé mají tu nejvyšší, národní kategorii. Území Berounska a Hořovicka ale skrývá mnoho cenného i pod povrchem, v podzemí.

Těžko bychom hledali v České republice další takový region, kde by se na jednom místě nacházely krasové i pseudokrasové jeskyně, podzemní svatyně a obětiště, doly na železo, uhlí, drahé kovy, stavební suroviny, rozsáhlé vápencové lomy, nebo systémy dopravních štol a pozůstatky po budování podzemních továren německé Třetí říše. Takovou koncentraci odlišných typů podzemních prostor naleznete opravdu jen zde.

O všech zmíněných podzemních objektech se dozvíte podstatně více od renomovaných autorů a jeskyňářů Michala Hejny a Martin Majera. Jejich kniha přináší přehledně zpracovanou ochutnávku bohatého podzemního dědictví tohoto kraje s mnoha barevnými fotografiemi, které ilustrují pestrost a krásu jinak tmou zahalené podzemní říše. Vydejte se tedy spolu s autory prostřednictvím knihy na průzkum podzemí berounského a hořovického regionu, které zasluhuje nejen naší pozornost, ale hlavně ochranu a úctu, stejně tak, jako historické památky na povrchu.