Obec Tetín otevřela v září 2024 nové muzeum Expozice těžby vápence. Expozice je umístěna do 60 m dlouhého železničního tunelu, pozůstatku úzkorozchodné železniční dráhy, která spojovala v letech 1898-1962 lomy v okolí Koněprus a Tetína s vápenkami a cementárnami v Berouně a Králově Dvoře (lidově zvané Ajska).
Expozice je složená z 3D exponátů a čtyřiceti panelů provázejících všemi možnými pohledy na těžbu vápence. První část panelů je věnována historii a technologii těžby vápence či využití vápence a vápna v historii a současnosti. Na panelech věnujících se vztahu těžby a ochrany přírody se návštěvník dozví, že tyto pojmy nemusí jít vždy proti sobě a několik starých lomů je dnes vedených jako přírodní rezervace či přírodní památka. Dalších dvacet panelů je věnovaných nejvýznamnějším lokalitám těžby vápence v Českém krasu.
V rámci expozice 3D exponátů si návštěvníci můžou prohlédnout několik typů železničních vozíků, seznámit se s vývojem vrtných korunek od ručního vrtání k současnému strojnímu, či se schovat ve střelmistrovském bunkru.
Cílem muzea je nejen připomenout jednu významnou kapitolu v historii obce Tetín, ale také ukázat, že lomy a těžba vápence patří k Českému krasu odnepaměti a při citlivém plánování těžby mohou krajinu obohatit.
Libreto a tvorbu expozice zajistil Vlastivědný spolek Petrbok.
V sobotu 23. března se uskutečnil třetí ročník konference Český neKras, pořádaná Vlastivědným spolkem Petrbok a tetínskými jeskyňáři. Letošní akce proběhla nad očekávání skvěle a to doslova. Trochu jsme se obávali, že se již do prostory salónku kulturního domu na Tetíně nevejdeme. Trochu jsme se obávali, že souběh s plesem tetínských fotbalistů přinese přetížení obsluhy restaurace a fronty na WC. Trochu jsme se obávali, jestli vše klapne. Vešli jsme se, obsluha skvěle stíhala obě akce, fronty se netvořili, vše klaplo. Novinkou tohoto ročníku byl stánek České speleologické společnosti (ČSS) s tiskovinami a reklamními předměty ČSS.
Program byl velice pestrý, složený ze 4 přednášek. Dokonce se téměř povedlo dodržet i celkový čas akce. Na úvod dostal slovo předseda ČSS Jan Lenart. Upozornil účastníky na stánek ČSS a anketu předsednictva.
První přednášející Michal Filippi zastoupil chybějícího kolegu Jiřího Bruthanse a prezentoval velmi poutavou prezentaci jejich skvělé práce zabývající se zvětrávání pískovců a jiných granulárně se rozpadajících hornin. Přednáška prezentovala přístupnou formou nejzajímavější informace a souvislosti těchto studií. Jelikož výsledky těchto studií byly publikovány v zahraničních odborných časopisech a nemusejí být pro běžného zájemce o tato témata snadno přístupné, proto jsme s nadšením sledovali Michalovo přednášku bohatě ilustrovanou řadou fotografií a videosekvencí zachycující studované jevy a jejich průběh při experimentech.
Druhou prezentaci představila Tereza Staňková, studentka Ostravské univerzity a členka ČSS ZO 7-01 Orcus. Představila nám výsledky speleologického průzkumu v dosud téměř nedotčené krajině Hrubého Jeseníku, kde bylo v roce 2023 objeveno celkem 11 nekrasových jeskyní. Nejdelší z nich, složitý systém Poslední úkryt-Marinina, dosahuje délky 109 m.
Třetí prezentace Josefa Loha nás zavedla do západní části přírodního parku Džbán do okolí Libušína, kde v 80. a 90. letech pod vedením Milana Hlásenského v rámci Stanice mladých ochránců přírody při SOU Poldi SONP Kladno, byly nalezeny a zdokumentovány rozsedlinové (trhlinové) jeskyně propasťovitého charakteru, které se vytvořily v křídových opukách bělohorského souvrství.
Poslední čtvrtou prezentací nás provedl Přemek Brzák ze ZO Českého svazu ochrany přírody Netopýr Varnsdorf, ve které představil pestrost podzemí Šluknovska a Lužických hor na příkladech: pseudokrasové jeskyně na Milštejně, selské studny v Mikulášovicích, podzemní náhony u Naděje, podzemní pivovar Lemberk a niklový důl v Rožanech. Prezentace byla doprovázena řadou plánků a schémat a poutavým vyprávěním.
Po bloku přednášek a prezentací salónek žil dále diskuzemi a debatami speleologů ještě dlouho do noci.
Na závěr se patří poděkovat: všem, kteří se podílely na organizaci tedy především členům ZO ČSS 1-02 Tetín, všem přednášejícím, všem účastníkům a divákům, Hance Plotové, Honzovi Lenartovi, obci Tetín, Tetínským hasičům. Bez vaší pomoc a účasti by se akce nezdařila.
Co nás čeká příště? Možná nový prostor pro konání akce, ale jistě opět v Českém krasu. Možná právě tvoje přednáška. Možná i něco jiného, přijď se podívat.
Své náměty, podněty a nápad nejen na přednášky a prezentace pište na email: tetin@speleo.cz
Za organizační tým Martin Majer – Vlastivědný spolek Petrbok a ZO ČSS 1-02 Tetín
Ve čtvrtek 5.10.2023 se od 17.00 uskutečnil v berounském Muzeu Českého krasu křest knihy Příroda Berouna, s podtitulem „mezi Českým krasem a Křivoklátskem“, na níž se Spolek Petrbok podílel jednak spoluautorsky, jednak spoluvydatavelsky. Kniha, jejímž hlavním autorem je Karel Žák vznikala několik let a jedná se o unikátní monografii, na které se podílelo několik desítek autorů a institucí.
Zleva Martin Majer, Jan Holeček, Petr Budil, Karel Žák a Michal Hejna za tým autorů, vedle nich vydavatel Kameel Machart
V sobotu dne 25. března se uskutečnil na Tetíně v Českém krasu druhý ročník setkání jeskyňářů na téma nekrasových jeskyní Český neKras, pořádané Vlastivědným spolkem Petrbok ve spolupráci se Základní organizací České speleologické společnosti 1-02 Tetín. Po loňském (dle ohlasů) úspěšném prvním ročníku jsme se pokusili letošním pokračováním o založení (alespoň na nějaký čas) tradiční akce. Domníváme se, že tento otevřený formát akce přispěje k živé a plodné diskuzi, sdílení znalostí, zkušeností, názorů a povede i k širší spolupráci mezi všemi zájemci o nekrasové (pseudokrasové) oblasti a jeskyně napříč všemi ZO ČSS a i mimo členskou základnu České speleologické společnosti.
Na samém začátku akce a před uvedení prezentací předal starosta obce Tetín Ing. Martin Hrdlička čestné uznání zakládajícímu a dlouholetému členovi a předsedovi ZO 1-02 Tetín Josefu Plotovi za jeho dlouhodobý přínos pro obec.
Více než 50 účastníků shlédlo 6 příspěvků, které nás zavedly na Křivoklátsko, Broumovsko, do Labských pískovců, Českého ráje a Izraele.
První příspěvek byl věnován krátké zprávě o stavu probíhajícího průzkumu a dokumentace speleologických objektů v oblasti Křivoklátska, který prezentoval za pracovní tým Martin Majer a Michal Hejna ze ZO ČSS 1-02 Tetín.
Ve druhém příspěvku promítl video z lokalit Broumovska Filip Will Dušejovský a svými fotografiemi a vyprávěním příspěvek doplnil Jan Netopejr Moravec, oba ze ZO ČSS 1-02 Tetín.
Třetí příspěvek prezentoval Jaroslav Kukla ze ZO ČSS 4-03 Labské pískovce. Prezentace se zaměřila na více než stoletou tradici speleologického průzkumu v Labských pískovcích, který nyní aktivně provádí právě ZO 4-03. Prezentace přinesla různé pohledy jak na historii výzkumu, tak i na některé procesy v podzemí Labských pískovců, které mohou mnohdy probíhat jinak, než bychom očekávali.
Ve čtvrtém příspěvku nazvaném Ortho paradise se Jan Had Mertlík ze ZO ČSS 4-01 Liberec věnoval polemice nad terminologií a pohledem na dosud používané fyzicko-geografické členění speleologických objektů na kras na pseudokras. V jeho příspěvku zazněly návrhy a výzvy, že by současný přístup měl směřovat k pohledu založenému na genezi tvarů. Prezentace se pokusila na příkladech jednotlivých tvarů demonstrovat, jak je letitý popis často v rozporu se současným poznáním.
V posledním příspěvku představili Michal Hejna a Markéta Jakovenko ze ZO 1-02 Tetín spolupráci tetínských a izraelských jeskyňářů při dokumentaci sufózních jeskyní (Piping caves) v izraelské oblasti Neot Hakikar’s Havarim.
Organizátoři děkují všem, kteří přispěli ke zdárnému průběhu akce, přednášejícím i divákům. Máte-li zájem přednést svůj příspěvek na příštím ročníku mini-konference Český neKras 2024, napište co nejdříve na email: tetin@speleo.cz. Příští rok opět na shledanou.
Dne 13. března 2022 uspořádal Vlastivědný spolek Petrbok ve spolupráci se Základní organizací České speleologické společnosti 1-02 Tetín první ročník jeskyňářské konference Český neKras.
Níže přinášíme zhodnocení hlavního pořadatele Martina Majera.
Tak jak mnoho věcí vzniká neplánovaně a trochu i náhodou, tak tomu bylo i se setkáním jeskyňářů v Českém krasu na téma nekrasových jeskyní, které se uskutečnilo 12. března v salonku kulturního domu na Tetíně. Myšlenka se zrodila po naší návštěvě na chalupě u Netopejra (Jan Moravec) na Broumovsku na podzim minulého roku. Honza nám večer promítal svoje fotografie z okolních jeskyní a skal. Přišlo mi jako dobrý nápad uspořádat podobné promítání i pro kolegy z naší i sousedních ZO v Českém krasu. „… a když už bychom se sešli a měli k dispozici prostor a projektor, tak by nebylo špatné se také podívat i na to co tetíňáci mají zajímavého nekrasového v okolí“, uvažoval jsem. A pak jsem si vzpomněl na nedávné letní setkání s Jirkou Adamovičem na Kokořínsku a také na naši členku Kawi (Iva Pohunková) a její práce o skalních obydlích v pískovcových oblastech. No a také na Lenyho (Jan Lenart), který se v Českém krasu nedávno zastavil na víkend. Tím byl program s pěti přednáškami hotov. Netrpělivě jsme vyhlíželi nejbližší vhodný termín, kdy bude možné se společně setkat. Původně zamýšlený podzimní termín (2021) překazila další vlna covidu, a tak se akce uskutečnila až letos na jaře.
Program tohoto mini-symposia byl následující:
Nekrasové jeskyně Českého krasu, Křivoklátska, PřP Džbán – Martin Majer, Michal Cimbál Hejna, ZO 1-02 Tetín, Jakub Bohátka, ZO 1-04 Zlatý Kůň
Skalní města Broumovska – Jan Netopejr Moravec, Božena Tygřík Vrabcová, ZO 5-03 Broumov
Život skalních obydlí v českých pískovcích – Iva Kawi Pohunková, Jan Přebral Pohunek, ZO 1-02 Tetín
Geologické zajímavosti Vlhoště – Jiří Adamovič, Geologický ústav AVČR
Rozsedlinové jeskyně Beskyd – Jan Lenart, ZO 7-01 Orcus
Ale nebylo to vše, co téměř 50 návštěvníků mohlo spatřit. Svou prezentaci věnovanou vrstevním jeskyním nám poslal také Jan Mertlík, přezdívaný Had (ZO 4-01 Liberec). Jeho prezentaci přednesl účastníkům Honza Moravec, řečený Netopejr. Tak se tedy stalo, že Hadovu prezentaci promítal Netopejr. Taková „mezidruhová“ spolupráce je možná snad jedině v podzemí a mezi jeskyňáři.
Z ohlasů, které se ke mně dostali, to vypadá, že jsme si na Tetíně zadělali na novou, možná tradiční akci. Tato akce se ale nezopakuje bez zajímavých přednášek a příspěvků a bez všech pozorných a nadšených posluchačů. Tak si držme palce a snad za rok na Tetíně na viděnou v Českém kasu.
Ve čtvrtek 2.9. byla v Srbsku pokřtěna kniha Srdce Českého krasu s podtitulem Obec Srbsko a krajina v jejím okolí. Na knize se jako editor podílel kromě Václava Cílka a Karla Žáka i náš člen Martin Majer. V širším okruhu autorů sdružených pod uměleckým jménem „a kolektiv“ najdeme i další naše členy Jana Pohunka a Michal Hejnu.
Starostku Srbska paní Biskupovou s částí autorského kolektivu (foto B. Vrabcová)
A pro zájemce něco oficiální anotace:
Obec Srbsko nepochybně patří spolu s Karlštejnem, Svatým Janem pod Skalou, Tetínem a Koněpruskými jeskyněmi k nejnavštěvovanějším místům Českého krasu. Návštěvníci sem ale nepřijíždějí za památkami, nýbrž za vycházkami po okolí, za poznáváním přírody nejcennějších částí této chráněné krajinné oblasti nebo za sportem či dobrodružstvím. Kniha podrobně shrnuje všechny aspekty obce, není ale obvyklou obecní monografií. Mnohem větší prostor než samotnému Srbsku je věnován jeho okolí a přehledu geologického vývoje, procesům vzniku krasu a jeskyní, archeologii, rozvoji těžby a zpracování vápence i současné mimořádně bohaté a cenné živé přírodě oblasti. Podrobné údaje řady témat v ní prezentují naši přední odborníci způsobem, který je srozumitelný všem čtenářům. Kniha je určena těm, kdo chtějí pochopit širší souvislosti a podrobně poznat srdce Českého krasu, kraj neobyčejné přírody a historie.
Bez fanfár a slavnostního přestřižení pásky letos proběhla instalace naučné stezky Tetínské vyhlídky. Stezka spojuje v novém grafickém provedení trasy bývalých naučných stezek Tetínské vyhlídky a Tetínské vyhlídky II. Nově je stezka zavedena do rokle k Tetínskému nasunutí a do hradu na vyhlídku. Tím se rozšířil i počet naučných tabulí.
K jeskyním mají nejblíže panel u Tetínského nasunutí, věnovaný tomuto geologickému fenoménu, a panel na vyhlídce u hradu věnovaný Turským maštalím a jeskyním v Tetínské rokli obecně.
Nejen na těchto panelech se autorsky podíleli členové spolku M. Hejna, L. Pecka a M. Majer.
Berounská street galerie Pěší zóna byla slavnostně otevřena 15.6.2018. Od té doby se zde vystřídalo mnoho výstav.
Od 17.4.2020 mají návštěvníci Berouna možnost shlédnout na šesti velkoformátových panelech výstavu fotografií Martina Majera doplněnou texty Michala Hejny. Vzhledem k situaci, jaké momentálně panuje, se výstava musela obejít bez slavnostního zahájení.
Berounský web zve na výstavu takto:
Galerie a výstavní sály jsou sice stále zavřené, přesto vám můžeme i v této době nabídnout novou berounskou výstavu. V galerii Pěší zóna v Palackého ulici se nyní můžete blíže seznámit s Podzemím Berounska, jak zní název nové výstavy. Tentokrát město Beroun spolupracovalo s Michalem Hejnou a Martinem Majerem, kteří již v minulém roce vydali knihu věnující se právě podzemí Berouna a okolí.
Na šesti výstavních panelech se tak budete moci podívat pod povrch malebného Českého krasu a okolí a jak se sami přesvědčíte, i podzemí má své nepopiratelné kouzlo.
Při prohlížení výstavy prosíme o dodržování platných nařízení souvisejících s epidemií koronaviru, především noste roušku a dodržujte mezi ostatními dostatečnou vzdálenost.
